Normálně tyhle věci nečtu. A pokud už čtu, tak hned smažu/zapomenu/jdu dál, ale toto se mi nějakým způsobem líbilo. Asi proto, že jsem si pár věcí uvědomil.
7 znaků zamilovanosti.
7. Jeho/její zprávy čteš stále dokola a dokola.
6. Když si s ním/ní kráčíš co nejpomaleji.
5. Stále na něj/ní myslíš.
4. Když ho/ji vidíš smát se hned máš lepší náladu.
3. Když na něho/na ni myslíš, podvědomě se usměješ.
2. Udělal by si pro něj/nk cokoliv.
1. Po dobu čtení si myslel/a jen na tu dotyčnou osobu...
Poslední je nejdůležitější!
pondělí 28. listopadu 2011
O co bych nechtěl přijít?
Kdyby nastal konec světa. Teď! Co byste si nechali? A nemohl by to být jiný člověk. Co byste si chtěli nechat a mít to u sebe do konce času? Představte si, že nezemřete, ale budete na prázdném místě nekonečně dlouho. Co by to bylo? Co by představovalo ony věci, které byste s sebou chtěli mít?
Já skutečně jen pár věcí, které se vejdou do jedné krabice od bot. Opravdu.
Dokonce taková krabice existuje! Dávám si do ní psaníčka, dopisy, úryvky, cokoli, co mi jiní lidé dali ať už z lásky, jen tak, či nenávisti (a já to považoval za důležité).
Pak je tu můj šuplík a tím nemyslím texty, které si píši do notýsku a občas je dopíši. Myslím opravdový šuplík, kam si ukládám, možná až přehnaně, věci, které mě pojí s různými událostmi. Jeden z mých prvních maturáků? Mám tam vstupenku! Lístek do kina s jednou výjimečnou slečnou? Mám ho v šuplíku! Ubrousek z jednoho příjemného rande v kavárně? Ano.. je tam také! Je už skoro plný a bojím se ho prozkoumat, nevím co všechno tam najdu..
Fotky. Rád si procházím steré časy, vzpomínky.
A nakonec je tu můj blog. Stáhl bych si ho na flash disk, vytiskl. Musel bych ho mít. Abych nezapomněl na to, kdo jsem. Už je tam napsáno dost, na spoustu věcí jsem zapomněl a nechci zapomenout na vše. Je to kus mě. Jsem to já.
Všechny tyto předměty by se vešly do jedné krabice od bot. A co ty vaše?
Já skutečně jen pár věcí, které se vejdou do jedné krabice od bot. Opravdu.
Dokonce taková krabice existuje! Dávám si do ní psaníčka, dopisy, úryvky, cokoli, co mi jiní lidé dali ať už z lásky, jen tak, či nenávisti (a já to považoval za důležité).
Pak je tu můj šuplík a tím nemyslím texty, které si píši do notýsku a občas je dopíši. Myslím opravdový šuplík, kam si ukládám, možná až přehnaně, věci, které mě pojí s různými událostmi. Jeden z mých prvních maturáků? Mám tam vstupenku! Lístek do kina s jednou výjimečnou slečnou? Mám ho v šuplíku! Ubrousek z jednoho příjemného rande v kavárně? Ano.. je tam také! Je už skoro plný a bojím se ho prozkoumat, nevím co všechno tam najdu..
Fotky. Rád si procházím steré časy, vzpomínky.
A nakonec je tu můj blog. Stáhl bych si ho na flash disk, vytiskl. Musel bych ho mít. Abych nezapomněl na to, kdo jsem. Už je tam napsáno dost, na spoustu věcí jsem zapomněl a nechci zapomenout na vše. Je to kus mě. Jsem to já.
Všechny tyto předměty by se vešly do jedné krabice od bot. A co ty vaše?
neděle 27. listopadu 2011
Až se vyspím
Těšim se, až si do svého prvního, prázdného, bytu koupím matraci, položím ji na zem a dlouho tak bude. Pustím si hudbu (Charlie Straight), zapálím doutník, otevřu víno a budu si kreslit? Psát? Přemýšlet? Milovat?
Těším se hlavně na tu matraci!
Těším se hlavně na tu matraci!
pondělí 14. listopadu 2011
Skončilas
End. Vrána k vráně sedá. Nic víc netřeba psát.
Vybrala si skvěle. Člověka, který je nejinteligentnější na škole, všichni ho mají rádi. Bakaláře dokončil za 6 semestrů. Pije jen příležitostně a nikdo ho nechce vidět zmrzačeného. Nikdo se mu za každým rohem nesměje. Přátelství s ním myslí každý vážně a má pár dobrých přátel, na které se dá vždy spolehnout. Duši má upřímnou a nikdy by přátele nezradil.
Naštěstí si dost vymýšlím a často píši pravý opak věcí.
Vrána k vráně.. pamatuješ? Enjoy!
Vybrala si skvěle. Člověka, který je nejinteligentnější na škole, všichni ho mají rádi. Bakaláře dokončil za 6 semestrů. Pije jen příležitostně a nikdo ho nechce vidět zmrzačeného. Nikdo se mu za každým rohem nesměje. Přátelství s ním myslí každý vážně a má pár dobrých přátel, na které se dá vždy spolehnout. Duši má upřímnou a nikdy by přátele nezradil.
Naštěstí si dost vymýšlím a často píši pravý opak věcí.
Vrána k vráně.. pamatuješ? Enjoy!
Sen o ukradeném létání
Dnes se mi zdálo o tom, jak mě okradli, vzali mi peněženku. Přímo u mého domu. A pak, cestou do města, mi ji někdo hodil zpět. Byly v ní pouze doklady, peníze, vizitky, osobní věci, věe bylo ukradeno. No, alespoň jsem nemusel na vymyšlené úřady.
Dny předtím se mi zdálo, že létám. Měl jsem padák, a létal si, když zrovna foukal vítr..
Co tím chci říct? Nic. Dnes mi nepomůže ani tenhle blog. Jo a asi jsem se zamiloval. Pokolikáté už vlastně? Je to ale lepší, než milovat. Zamilovanost totiž časem opadne, ale láska, ta potvora, se drží třeba navěky..
Dny předtím se mi zdálo, že létám. Měl jsem padák, a létal si, když zrovna foukal vítr..
Co tím chci říct? Nic. Dnes mi nepomůže ani tenhle blog. Jo a asi jsem se zamiloval. Pokolikáté už vlastně? Je to ale lepší, než milovat. Zamilovanost totiž časem opadne, ale láska, ta potvora, se drží třeba navěky..
čtvrtek 10. listopadu 2011
Párová podoba
Je to až
- zarážející
- fascinující
- ohromující
- zvláštní
úterý 8. listopadu 2011
Strach
Bojím se, že v sobě něco dusím. Vím asi co to je. Vím, že to je věc, u které lituji, že jsem ji neudělal, když jsem měl možnost. Bojím se, že další možnost přijde velice brzy.
Hudba a Já
Miluju Hip Hop! Miluju Pop! Miluju metal! Miluju každej hudební styl. Poslouchám to, co se mi líbí. Haters gonna hate! Fuck you!.. Poor wretches!
"That´s why we seize the moment, try to freeze it and own it
Squeeze it and hold it, ´cuz we consider these minutes golden..."
"That´s why we seize the moment, try to freeze it and own it
Squeeze it and hold it, ´cuz we consider these minutes golden..."
pondělí 7. listopadu 2011
Od ní za Ní
A taky si vždy vzpomenu na cestu autem. Cestu autem za mojí velice dobrou kamarádkou přes půlku republiky. To bylo tehdy, když mě (po kolikáte už to tenkrát vlastně bylo? hihi) nějakým způsobem jedna holka nechala a já jel za ní si o tom promluvit. Vlastně se moc nemluvilo. Ale to není podstatné - jde tu přeci o tu cestu. A tak asi po 10ti minutách u ní, jsem odjel. Mrzelo mě to, ale vypadl jsem a jel za ní.
A právě tu cestu bych si nejraději ihned zopakoval! Je to nějakých 170km a jel jsem až na západ Čech, ale to mi nevadilo. Nevadilo mi ani co se stalo před pár minutami, byl jsem volný. Pustil si cd "She's A Good Swimmer" od české skupiny "Charlie Straight", společně s tím i navigaci. Měl jsem plnou nádrž a doma mě nikdo nečekal - prostě jsem lhal, že u ní zůstávám na víc dní. Jednoduché.
To album jsem slyšel snad stokrát, u písně "Nothing" jsem si v autě zařval (řvát jako řvát, ne řvát jako břečet) s nima, pochopil ten text a ztotožnil se s ním, uklidnil jsem se u "Your house", která mi jí trochu připomněla a tak jsem si musel pustit "Try some stuff you don't think you should". Vzpomínku na dálnici před Plzní mám při jejich songu "Sometimes I fall" a budoucnost (takové ty lepší zítřky) mi ukazovala melodie z "You can" a vlastně i "Upside down".
Nakonec to uzavřel "Bathroom song", který je zkrátka nejlepší na celém albu. To jsem si před volantem pěkně zakřičel! Konec je famózní a mám při něm vzpomínku jak na samotný vztah s ní. Tak na jedu cestu z Prahy (s ní v autě), když jsme ji tuhle desku pouštěl. Vystihuje vše.
Byla to skvělá jízda! Skvělý výlet! Zastavil jsem se na jídle, jen tak si nafotit krajinu, jen tak si projížděl městy, mohl jsem vypnout. Nikdo (až na ní) na mě nikde nečekal. Nikomu jsem se nemusel zpovídat. Mohl jsem si dělat co jsem chtěl a dělal jsem druhou věc, kterou mám nejraději. Jezdil autem. Když jsem za ní přijel, bylo to skvělé! Už jsem tam kdysi byl a ten dům má zkrátka svojí nezaměnitelnou atmosféru, vůni a tak nějak jsem byl rád, že jsem zrovna tam. Ani jsem jinam nechtěl. Večer, noc, ráno a půlka dne uběhla opravdu rychle, procházka po městě, ftipy, bylo to fakt uvolněné. A já se vydal zpět od ní za ní. A ta cesta byla ještě lepší, bylo to k večeru a vznikly opravdu krásné fotky. A možná to bylo proto, že jsem se vracel a věřil v lepší zítřky.
Dnes bych jel onu cestu jinak. Od ní bych odjel pryč a u ní bych zůstal. NEbo bych zůstal u jiné.. Ničeho si neváží (ale o tom někdy příště, teď se musím učit)
Vystihuje vše:
A právě tu cestu bych si nejraději ihned zopakoval! Je to nějakých 170km a jel jsem až na západ Čech, ale to mi nevadilo. Nevadilo mi ani co se stalo před pár minutami, byl jsem volný. Pustil si cd "She's A Good Swimmer" od české skupiny "Charlie Straight", společně s tím i navigaci. Měl jsem plnou nádrž a doma mě nikdo nečekal - prostě jsem lhal, že u ní zůstávám na víc dní. Jednoduché.
To album jsem slyšel snad stokrát, u písně "Nothing" jsem si v autě zařval (řvát jako řvát, ne řvát jako břečet) s nima, pochopil ten text a ztotožnil se s ním, uklidnil jsem se u "Your house", která mi jí trochu připomněla a tak jsem si musel pustit "Try some stuff you don't think you should". Vzpomínku na dálnici před Plzní mám při jejich songu "Sometimes I fall" a budoucnost (takové ty lepší zítřky) mi ukazovala melodie z "You can" a vlastně i "Upside down".
Nakonec to uzavřel "Bathroom song", který je zkrátka nejlepší na celém albu. To jsem si před volantem pěkně zakřičel! Konec je famózní a mám při něm vzpomínku jak na samotný vztah s ní. Tak na jedu cestu z Prahy (s ní v autě), když jsme ji tuhle desku pouštěl. Vystihuje vše.
Byla to skvělá jízda! Skvělý výlet! Zastavil jsem se na jídle, jen tak si nafotit krajinu, jen tak si projížděl městy, mohl jsem vypnout. Nikdo (až na ní) na mě nikde nečekal. Nikomu jsem se nemusel zpovídat. Mohl jsem si dělat co jsem chtěl a dělal jsem druhou věc, kterou mám nejraději. Jezdil autem. Když jsem za ní přijel, bylo to skvělé! Už jsem tam kdysi byl a ten dům má zkrátka svojí nezaměnitelnou atmosféru, vůni a tak nějak jsem byl rád, že jsem zrovna tam. Ani jsem jinam nechtěl. Večer, noc, ráno a půlka dne uběhla opravdu rychle, procházka po městě, ftipy, bylo to fakt uvolněné. A já se vydal zpět od ní za ní. A ta cesta byla ještě lepší, bylo to k večeru a vznikly opravdu krásné fotky. A možná to bylo proto, že jsem se vracel a věřil v lepší zítřky.
Dnes bych jel onu cestu jinak. Od ní bych odjel pryč a u ní bych zůstal. NEbo bych zůstal u jiné.. Ničeho si neváží (ale o tom někdy příště, teď se musím učit)
Vystihuje vše:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)